27.8.2025 11:27
Aljašská schůzka Trumpa s Putinem má diplomatickou a obchodní vlečku, která převzala úvodní impulz a pokračuje dál po různých kolejích.
Jedním z prvních plodů setkání amerického prezidenta Trumpa s ruským protějškem Vladimírem Putinem na Aljašce může být obnova spolupráce v energetické oblasti na Sachalinu. Největší těžební společnost světa Exxon Mobile vyjednává tajně o návratu k projektu Sachalin-1, kde vlastnila 30 procentní podíl vedle ruského státního Rosněftu a japonské a indické společnosti. Návrat usnadnil Putinův dekret, podepsaný v den aljašské schůzky s Trumpem, který umožňuje účast zahraničních společností na těžbě na Sachalinu, pokud vedle kapitálu přivezou také technologie a budou vystupovat proti americkým sankcím. Píše o tom Wall Street Journal.
https://www.wsj.com/business/energy-oil/exxon-rosneft-russia-oil-talks-f524e81f
Sachalin-1 byl jedním z prvním společných rusko-amerických projektů už od 90 let. Tehdejší šéf uvedené americké společnosti, Rex Tillerson dostal za to roku 2013 od Putina Řád přátelství. Pak ale přišla anexe Krymu a s ní i nástup americký sankcí, které další rozvoj této spolupráce zablokovaly. Po ruském vojenském vstupu na území Ukrajiny roku 2022 měl Exxon z Ruska odejít a smířit se se ztrátou 4 miliard dolarů. Jeho kapitálový podíl v projektu Sachalin-1 byl Putinovým rozhodnutím vymazán.
Teď by se tedy mohlo jednat o návrat, i když o obsahu jednání není nic známo. Dokonce o jejich samotné existenci v samotném Exxon Mobile prý ví jen pár lidí. A všechno má záviset na tom, zda se podaří uzavřít mír na Ukrajině.
Samotný fakt tajného jednání – Wall Street Journal to má od osob, které mají k těmto rozhovorům blízko – naznačuje americkou sázku na blízký konec války. V aljašském Anchorage se soustředil velký podíl vyjednávání mezi americkým a ruským prezidentem na využívání minerálních zdrojů na rozsáhlém území po obou stranách Beringova průlivu spolu s okolními vodami Arktidy.
I když americké sankce za vlád Bidena a Trumpa v zásadě zablokovaly obchodní kontakty obou stran, existovala jakási licence ministerstva financí pro vybrané společnosti, aby mohly pokračovat v jednání o ohrožených aktivech na ruském území. Exxon to využil hned po svém odchodu roku 2022. Vedení společnosti zároveň požádalo americkou vládu o podporu pro případ, že by se do Ruska zase vracela. A podle WSJ, CEO Darren Woods už o možném návratu jednal s Trumpem v Bílém domě.
Projekt Sakhalin-1 byl dohodnut roku 1995 a představoval jednu z největších investic Exxonu. Po Ruském vstupu do Ukrajiny Exxon snížil těžbu a uvažoval o prodeji podílu. Moskva to znemožnila a místo toho vymazala Exxon z registru vlastníků. Teď by ho tedy chtěli vrátit zpět, jak už naznačily první kontakty nové Trumpovy administrativy s ruskou delegací na únorových jednáních v saúdskoarabském Rijádu. Obnova hospodářských a politických vztahů je velké téma, které souvisí s ukončením války, ale přerůstá je a může mít svoji vlastní dynamiku.
Podle Reuters byl projekt na Sachalinu jedním z prvních, o kterém se při summitu na Aljašce mluvilo. Rusko má zájem také o nákup technologií pro zkapalňování plynu. Putin sebou přivezl obchodní delegaci vedenou šéfem ruského státního investičního fondu Kirilem Dmitrijevem, ale o jejích aktivitách se neví nic. Putin navrhoval spolupráci v technologiích, digitální sféře, high-tech průmyslu a průzkumu vesmíru. Zvláště zdůraznil potenciál pro spolupráci v Arktidě, kde se nachází "obrovské" nerostné zásoby.
Trump se pokoušel navázat zprostředkováním trojstranného setkán í i se Zelenským, ale to není podle Kremlu možné bez předchozí dohody o mírovém uspořádání. Na konci setkání, při tiskovce, Putin uzavřel své vystoupení pozváním Trumpa do Moskvy.
Po aljašském summitu vznikl konzultační mechanismus k řešení problémů v bilaterálních vztazích. USA a Rusko se dohodly na jmenování vysokých týmů, které budou "velmi rychle pracovat na obnovení funkčnosti příslušných misí". Série jednání probíhá v Istanbulu na úrovni vysokých funkcionářů ministerstev zahraničních věcí a věnují se například obnovení přímých letů mezi oběma zeměmi.
Bývalý ruský ministr obrany, nyní vojenský diplomat Sergej Šojgu v dubnu oznámil, že Moskva je připravena obnovit rozhovory o kontrole jaderných zbraní s USA. "Trumpova administrativa v současnosti prokazuje ochotu obnovit dialog o otázkách strategické stability," uvedl Šojgu podle Moskow Times.
Jak uvedl, že jakákoli nová dohoda o kontrole zbraní bude muset zohlednit to, co nazval rostoucími hrozbami pro Rusko, včetně rozšiřování NATO, globálního protiraketového systému USA a rozmístění pozemních raket středního a krátkého doletu ve Washingtonu.
Upozornil také na nedávný návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rozšířit jaderné odstrašující prostředky Francie na evropské spojence jako na vývoj, který musí být zohledněn v jakékoli budoucí smlouvě.
„Tyto kroky představují pro Rusko další vojenské hrozby,“ řekl Šojgu. „Proto čekáme na konkrétní návrhy od našich amerických partnerů.“
Podrobnosti diplomatické vlečky aljašské schůzky jsem vyhledal pomocí umělé inteligence:
Trilaterální přístup: Trump opakovaně vyjádřil zájem o trilaterální jednání zahrnující Čínu. V únoru 2025 prohlásil: "Chci říci: Snižme náš vojenský rozpočet na polovinu... Není důvod stavět zcela nové jaderné zbraně; už jich máme tolik".
Výzvy z Kongresu: Dvacet členů Kongresu v únoru 2025 vyzvalo administraci k uzavření dohody o zachování limitů smlouvy New START až do vyjednání nové komplexní dohody o kontrole zbraní.
Místa budoucích jednání
Mezinárodní fóra a summity
SCO Summit v Číně (31. srpna - 1. září 2025): Prezident Si Ťin-pching osobně přivítá Putina a dalších více než 20 světových lídrů na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Tchien-ťinu. Putin zůstane po summitu na vojenské přehlídce v Pekingu na konci týdne.
Potenciál pro setkání Trump-Putin: Média spekulují o možnosti, že by se Trump mohl připojit k Putinovi v Číně začátkem září, i když konkrétní datum nebo místo nebylo potvrzeno. Čína byla zmíněna jako potenciální místo jejich summitu.
G20 a další multilaterální fóra: Historické precedenty ukazují, že G20 summity poskytují příležitosti pro bilaterální setkání na okraji hlavních jednání.
Alternativní diplomatická místa
Třetí země: Istanbul se osvědčil jako neutrální místo pro technické rozhovory o diplomatických misiích. Saúdská Arábie hostila původní vysoké jednání v únoru 2025.
Moskva: Putin na konci aljašského summitu pozval Trumpa slovy "Next time in Moscow" (Příště v Moskvě), na což Trump reagoval: "To je zajímavé. Dostanu se kvůli tomu trochu do problémů, ale vidím, že by se to mohlo stát."
Role velvyslanectví
Obnovení diplomatických kapacit
Alexander Darčijev jako nový velvyslanec: V březnu 2025 Putin formálně jmenoval Alexandra Darčijeva novým velvyslancem v USA. Darčijev, diplomat se dvěma dlouhými obdobími na washingtonské ambasádě a bývalý velvyslanec v Kanadě (2014-2021), předložil své pověřovací listiny Trumpovi v červnu 2025.
Po setkání s Trumpem Darčijev prohlásil: "Rusko a Spojené státy jako významné země jsou určeny k mírovému soužití bez konfrontace". Zdůraznil přechod od "monologů během předchozí administrativy" k "pragmatičtějšímu a komplexnějšímu rozhovoru".
Obnova personálu a operací
Navýšení diplomatického personálu: Obě země se dohodly na postupném navýšení personálu svých ambasád, který byl v posledních letech drasticky omezen vzájemnými vyhoštěními diplomatů.
Jednání se zaměřují na:
Výzvy a překážky
Expirující smlouva New START: Poslední velká dohoda o kontrole jaderných zbraní mezi USA a Ruskem vyprší 5. února 2026, což vytváří časový tlak na vyjednání nástupnické dohody.
Čínská neochota: Peking tradičně odmítá trilaterální jednání s USA a Ruskem, trvá na tom, že Washington a Moskva mají "zvláštní a primární odpovědnost za jaderné odzbrojení".
Pokračující konflikt na Ukrajině: Zatímco technické rozhovory o ambasádách pokračují, širší normalizace vztahů zůstává podmíněna ukončením války na Ukrajině.
Vznik těchto bilaterálních mechanismů a pracovních skupin představuje významný posun od úplné diplomatické izolace k postupné obnově kanálů komunikace, i když v omezeném rozsahu. Budoucnost těchto iniciativ bude záviset na schopnosti obou stran najít řešení ukrajinské krize a překonat hlubší strategické rozdíly.
Tolik příspěvek umělé inteligence. Výraz „tajná“ v titulku je samozřejmě barnumská nadsázka, ale i seriózní novinář se musí smířit s tím, že obal prodává zboží.
Zbyněk Fiala, vasevec.info